Touha

Svléknu ti košilku,
stud opustil tvou duši,
k tobě se přitulím na chvilku,
snad nás přitom nikdo nevyruší.

Zabalím si tě do náruče,
přitisknu tě pevně na svou hruď,
moje srdce rychle tluče,
se mnou šťastná lásko má buď.

Jsme dva mokré lístky v dešti,
co se k sobě přilepili,
krásnou chvíli zázrak věští,
snad navštívil nás anděl bílý.

Naší postel zasypal perly,
do tvých očí modro nebeské,
do našich srdcí nalil věrnost velryb,
bez tebe umřel bych steskem.