Sytá krev na mých rtech

Dozrál ten letní horký den,
jež jako lampion žhnul,
já samou pýchou se dmul
z otevřených ňader tvých jen.

Sytá krev na mých rtech
slabě z koutků stékala,
když ses do naha svlékala
v teplých červencových dnech.

Tys prosvítala jako zář
o parném poledním žáru,
bylas v tom nejhezčím tvaru,
tys měla na hlavě svatozář.

Hladina krve se vysoko zvedla,
mnohem výš než za povodní,
jsem ten, co tě jednou oplodní,
když si mne tak snadno svedla.