Jsem ten, kdo tě k hříchům svádí

Rád tě pohladím slůvkem ráno
právě, když kohout kokrhá
i v čas, kdy noc má rozestláno
a tebe laská ruka má.

Rád ti předávám svou něhu
a bloudím v lásky záhybech,
když touha moje nezná břehu
a vášeň zrychluje můj dech!

Jsem ten, kdo tě k hříchům svádí,
po uši s tebou vězí v nich,
jsem hráč, co tělo duši ladí
na nápěv tónů milostných.

Tys něžná harfa a tvá slova
jsou sladší než zpěv Orfeův,
duše má tajné sny si snová,
s tebou si připadám jak Bůh!