Bylo to včera

Bylo to včera! Poštou ranní
růžové vám mi přišlo psaní
od jedné dnes již blízké paní,
tu vůni splést si nelze ani.

Když ona jen své listy smáčí,
písmenka její k cíli kráčí,
mám v srdci náhle touhu stračí,
chtěl bych si ji něžně vzít radši.

Pryč je čas, kdy jsem klidný býval,
já vzrušen jsem, co bych to skrýval,
dřív líná veš, dnes hravý mýval,
co po šťourání unaven zíval...

Okouzlit tě mi nedalo práci,
jsem ten, kdo rád se k ní teď vrací,
když slunko za obzor se ztrácí,
spěchá na svou další štaci
a v hnízdech usínají ptáci...